Unavenej padám držkou do postele. Je už pozdě v noci, všichni ostatní spí. Ale já se tu převaluju ze strany na stranu. Vůbec mi nejde spát, i když potřebuju nabrat novou energii. Prosím, hlavo, nech mě zase chvilku odpočinout. Chci dál snít o krásných věcech, nemůžu vidět furt jenom reálnej svět. Už mi z toho hrabe.
Když se mi podaří díky práškům na spaní konečně zabrat, nikdy to neni na dlouho. Víte, jednou jsem počítal, kolikrát za noc se probudim. Dostal jsem se k číslu 14! A to během asi 4 hodin. Jak dlouho může člověk vydržet spát necelý 3 hodiny denně, než mu to ovlivní psychiku a naruší celej život? Už jsem zkoušel hodně léků, alkohol a další drogy, který podporují uvolnění mozku. Moje myšlenky se ale pořád množí a nenechaj mě spát. Takže jsem na tom samym místě jako vždycky. Pozdě v noci padám vyčerpanej do postele a zase brzy ráno vstávám, protože to už dávno nemá smysl se snažit.
Kamarádi mi nechtěj věřit, že takový problémy mám. Jak já jim závidim jejich 8–12 hodin čistýho spánku bez jakýchkoliv problémů. Často mě zkouší a v noci mi volaj, jestli jim to zvednu. Vždycky jsou v šoku, když se během chvilky ozvu a potvrdim, že opravdu nespim. Říkaj mi upír, jak originální. Samozřejmě došlo i na poznámky na vzhled mých očí. Fakt divný, že jsou červený a unavený. Musí mě ale hned podezřívat z toho, že hulim? No tak, jsme přece dospělí!
Já sám se považuju za sovu. Ale ta se aspoň vyspí přes den. No nic, dost už bylo stěžování si, musim sebrat odhodlání a konečně si dojít k doktorovi.
„Dobrou noc.“